Nacházíte se zde:
  • Domů
  • Blog
  • Střelba z historických zbraní

Střelba z historických zbraní

Tajíte dech při filmových scénách z druhé světové války. Zajímá vás, jaké to bylo sedět v zákopech a vyrážet na povel do útoku. Chcete zjistit, jaký je to pocit, být neznámým vojákem, který drží v rukou smrtonosnou zbraň. Historické události jsou sešité zbraněmi, gobelín událostí je propletený nitkami střel.

 

Z jakých historických zbraní  je možné střílet?

  • Springfield - předchůdce M1 garand. Bojovalo se s ním hlavně za 1. světové války.
  • Samopal -  oblíbený hlavně mezi roky 1938 až 1971. Vznikl v USA, ale známý je všude po světě. Kromě německé či sovětské armády byl často používán členy mafie.
  • M1 Garand -  nejlepší poloautomatická puška používaná ve druhé světové válce. Velmi spolehlivá. Má na svědomí masakry ve Vietnamu a Koreji mezi lety 1936 a 1963 díky kadenci až 24 ran za minutu.
  • M2 Browning -  těžký kulomet, který NATO používá ještě dnes. Dostřel 6 km.
  • Bazooka -  první ruční zbraň proti tankům. Střílelo se s ní hlavně kolem roku 1942 v severní Africe.
  • M1 Carabine -  B.A.R. 1918, Winchester a další.

Chtěli byste si také zastřílet? Kontaktujte nás pro aktuální nabídku zbraní k zapůjčení
 

Jaký je rozdíl střelby mezi současnými a historickými?

Nejstarší ruční palné zbraně přicházejí s čínským objevem, kterak smísit dřevěné uhlí a síru, aby vznikla výbušnina nazvaná střelný prach. Zcela nejstarší zbraní byla v tomto ohledu děla, ohnivé hrnce, které vystřelovaly kusy bronzu a později železa o velikosti do 25 mm. K ohnivému hrnci patřila dřevěná násada, pomocí níž bylo prováděno míření. Spolehlivý přesný dostřel na vzdálenost 80 m.

V 16. století se začaly vyrábět těžké pušky s drážkovanou hlavní. Pomocí opěrné vidlice, která se podložila pod tělo zbraně, dovedl šikovný střelec zasáhnout objekt vzdálený i 200 m. I když se zbraně postupně odlehčovaly, aby nebylo třeba využívat podpěry, stále byly dost nespolehlivé, protože pro výstřel bylo třeba zapálit doutnák. U toho bylo veliké riziko, že dojde ke vznícení střelného prachu dříve, než střelec chtěl. Tento problém zkusil Leonardo da Vinci vyřešit vynálezem kolečkového zámku, díky kterému bylo možno zapálit střelný prach pouhou jiskrou. Jeho výroba však byla velmi nákladná. Kolečkový zámek lze najít u puškařů po celé Evropě, vzniklé zbraně nesoucí název pistole však sloužily pouze šlechtícům, nehodily se pro armádu. Pro vojenské účely byl používaný jednodušší tzv. španělský zámek. Zvyšoval spolehlivost zážehu, ale práce s ním nebyla o moc rychlejší.

Konec 17. století přináší revolvery s křesadlovými zámky, které fungovaly dobře jen za dobrého počasí fungovaly, na konci 19 století přišly na řadu o dost kvalitnější bubínkové s perkusní zápalkou. A s příchodem revolverů vznikl poprvé jednotný tvar náboje. Díky jeho kovové nábojnici mohla být zbraň nabíjena zezadu. Tento model se ve variantách a modifikacích používá dodnes.

Tento web používá cookies k lepšímu fungování webu a analýze návštěvnosti. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku